Historie identifikačního zkoumání ručního písma

   

    Pro zájemce o historii písmoznalectví nabízím krátké shrnutí vzniku a vývoje identifikačního zkoumání ručního písma. Nedávná minulost je zaměřena na vývoj písmoznalectví v Čechách.

   

    Úsilí o využití ručního písma jako nástroje k identifikaci pisatele je velmi staré. K falzifikování smluv, závětí a pečetí dochází od doby, co zná lidstvo jazyk, psací prostředky a písmo. V této době také vzniká první úsilí o využití ručního písma jako nástroje k identifikaci pisatele. I když historické prameny sahají do doby vzniku písma jako společenského dorozumívacího prostředku, tak bližší nástin písmoznalectví se projevuje až v dobách antiky. Nedochovaly se však bližší písemné památky, které by prozradily, do jaké fáze vývoje věda dospěla. Ačkoliv mělo písmoznalectví od samého počátku jiný cíl zkoumání než grafologie, bylo dlouho její nedílnou součástí. Obě disciplíny mají společné kořeny, proto historie a rozvoj forenzního oboru písmoznalectví je v mnoha směrech totožný s vývojem nauky o psychologii písma.

    Písemné prameny hovoří o využívání služeb zkušených písařů, kteří se často vyjadřovali u soudů k pravosti různých písemných dokumentů. Pro obor písmoznalectví je historicky důležitý rok 1570, ve kterém se ve Francii ustanovilo sdružení soudních znalců písma. Toto členství bylo samotným Ludvíkem XV. povýšeno na akademii. Uchazeč o členství musel nejprve složit zvláštní přijímací zkoušku.[1]

    V této době začíná být častější potřeba identifikačního zkoumání ručního písma a dochází k první větší snaze vyčlenit písmoznalectví od grafologie. V 17. století upozornil na možnost vědomého zkreslování rukopisu a taktéž vlivu psacího prostředku na vzhled ručního písma profesor lékařství Camillo Baldo. V roce 1878 se Michon pokusil rozšířit grafologii o obor soudních znalců písma.

    Písmoznalectví se od grafologie začalo oddělovat ale až v průběhu první poloviny 20. století. V této době se objevují první „znalci“, kteří si začínají uvědomovat potřebu odlišit a vymezit samostatný obor. Tato disciplína nemá zatím svůj jednotný název, proto se setkáváme s označením jako např. vědecká, kriminální, soudní nebo experimentální grafologie anebo grafognosie, z čehož je patrné, že je stále v režii grafologů. Období přechodu a osamostatnění je velmi zdlouhavé a „vznik“ písmoznalectví jako samostatného oboru u nás trvá téměř půl století.

    Nejen grafologové, ale také kriminální kauzy, ve své době medializované a mnohé z nich známé i dnes, se podílely na vzniku (resp. osamostatnění) písmoznalectví. Mezi nejznámější patří např. kauzy Jack Rozparovač, Dreyfus, Lindbergh, Zodiac anebo slavné tzv. Hitlerovy deníky. Nesprávné závěry zkoumání grafologů, ale i písmoznalců z uvedených případů vedly ke kritice vědeckého základu těchto disciplín a požadavku jejich ověření.

    Jako první významné průkopníky v 1. pol. 20. stol. lze jmenovat grafology Dolfinu Poppéeovou a Adolfa Zelinku, protože jako jedni z prvních kladli důraz na rozlišování grafologa a odborníka na posouzení pravosti rukopisu. K přechodu mezi oběma disciplínami napomohl i doktor Josef Petera, který působil jako lektor pro praktické studium moderního písma na filosofické fakultě Karlovy university v Praze a byl stálý přísežný soudní znalec z oboru písma. I když ještě v roce 1947 zastával dr. Petera názor, že písmoznalectví je nedílnou součástí grafologie, tak po více jak čtvrt století svůj názor změnil.  V roce 1975 vydává s Otou Borským příručku Ministerstva spravedlnosti pod názvem Úvod do studia písmoznalectví. V příručce je písmoznalectví již považováno za samostatnou vědu, která má s grafologií pouze společné historické kořeny.

    Vznik písmoznalectví jako samostatného oboru je úzce spjatý s Kriminalistickým ústavem Praha Policie České republiky, proto se stručně zaměřím i na jeho historii. Níže uvedené informace jsou čerpány z internetových stránek věnovaných tomuto ústavu.[2]

   15. března 1942 dochází ke sloučení dvou ústředen v jedinou s oficiálním názvem Kriminální ústředna v Praze (dnešní Kriminalistický ústav Praha Policie České republiky). Prakticky tím dochází ke sloučení všech do té doby vzniklých předstupňů znaleckého zkoumání. V polovině roku 1945 zde vznikají další nová pracoviště. Zákonem z roku 1947 se přeměňuje ústředna na Kriminalistickou služebnu, která je dále dělena na samostatná oddělení. Na oddělení I v roce 1950 vzniká písmoznalectví jako samostatný forenzní a znalecký obor v podobě prvního specializovaného pracoviště, oddělení písmoznalecké expertizy,které se zabývá zkoumáním ručního písma.

    Roku 1953 je Kriminalistická služebna přeměněna na hlavní správu Veřejné bezpečnosti. Na vědecko-technickém odboru působí mjr. Němec, který usiluje o založení Kriminalistického ústavu. Dne 12. prosince 1958 je vydán rozkaz ministrem vnitra Rudolfem Barákem, který reorganizuje vědecko-technický odbor Hlavní správy VB na Kriminalistický ústav Hlavní správy Veřejné bezpečnosti. Major Němec se zasloužil o vznik rezortního pracoviště, které je určené a specializované na řízení výkonu kriminalisticko-technické činnosti a provádění znalecké činnosti v oboru kriminalistiky. Dnešní název Kriminalistický ústav Praha Policie České republiky pochází až z doby rozdělení České a Slovenské Federativní republiky. Další důležitý moment nastává v roce 1973, ve kterém je ustanoven Ministerstvem spravedlnosti poradní sbor pro znalecké otázky z písmoznalectví.

    Písmoznalectví v posledních letech nejvíce ovlivňuje vývoj technologie, která na jednu stranu stěžuje práci písmoznalcům (např. technické padělky), ale zároveň přináší modernizaci znaleckých posudků (např.  obrazová dokumentace ).

 

 


[1] KUČERA, Miloslav. Mluví písmo: proč, kdy, jak a ke komu, s. 27. 1. vyd. Praha : Avicenum zdravotnické nakladatelství, 1991. ISBN 80-201-0186-1.

[2] KRIMINALISTICKÝ ÚSTAV PRAHA POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY [online]. Praha : Kriminalistický ústav, 2010 [cit. 2010-10-25]. Dostupné na WWW: < http://krimi-spk.sweb.cz/05_preds/ku_pha.htm>.

 

Kontakt

Mgr. Helena Hornychová Sídlo a doručovací adresa:
K Vořechu 1510
295 01 Mnichovo Hradiště
(okres Mladá Boleslav)

Druhá kancelář
(určena primárně pro státní správu, příp. po domluvě):
Evropská 662/97
160 00 Praha 6 - Vokovice
+420 739 001 107 HelenaHornychova@seznam.cz