Závěry zkoumání používané v písmoznalectví

 

   Podle množství a identifikační hodnoty zjištěných znaků se závěry písmoznaleckého zkoumání stanovují do jednotlivých stupňů od kategoricky (tj. jednoznačně) kladného, přes nerozhodný závěr až po kategoricky záporný závěr zkoumání. Celkem se tedy v ČR využívá 5 základních stupňů, resp. 9 stupňů závěrů (tři pravděpodboností stupně a kategorický závěr se opakují v kladné a záporné ose).

 

  1. KATEGORICKÝ ZÁVĚR (např. sporný podpis je jednoznačně pravý podpis osoby "J.K."; spornou závěť kategoricky nenapsal uvedený zůstavitel "J.K.")
  2. VYSOKÁ PRAVDĚPODOBNOST (např. sporný podpis je s velkou pravděpodobností pravým podpisem osoby J.K.; sporný dokument s vysokou pravděpodobností nenapsal "J.K.")
  3. STŘEDNÍ PRAVDĚPODOBNOST (např. sporný podpis na jméno "J.K." je pravděpodobně pravým podpisem J.K.; sporné texty na příkazech k úhradě pravděpodobně nevyhotovil "J.K.")
  4. NÍZKÁ PRAVDĚPODOBNOST (např. u sporného podpisu na jméno "J.K." je pravděpodobnější, že je pravým podpisem osoby J.K., než že by se jednalo o napodobeninu pravého podpisu)
  5. NEROZHODNÝ ZÁVĚR (o pravosti sporného podpisu na jméno "J.K." nelze objektivně rozhodnout; tento závěr je velmi často výsledkem extrémně malého rozsahu sporného materiálu, případně velmi nízké kvality anebo kvantity srovnávacích vzorků)

   

    Níže je pro lepší pochopení uvedena OSA ZÁVĚRŮ používaných v oboru písmoznalectví. Dle množství a hodnoty zjištěných znaků (shodných či rozdílných) se stanovuje přesnost závěru -  zjištěné znaky mají tedy určitou identifikační váhu a jejich souhrn je pak jako pomyslné těžítko na vahách spravedlnosti, a buď směřuje směrem k pravosti či nepravosti. 

                

    Stanovení závěru ovlivňuje nejen zpracovatelnost sporného materiálu, ale také srovnávací materiál. Neadekvátní, méně kvalitní nebo menší rozsah srovnávacího materiálu může mít za následek stanovení pravděpodobnostního závěru. V některých případech může znalec doporučit rozšíření a doplnění srovnávacího materiálu, který by mohl pomoci ke zpřesnění stanoveného závěru. 

   

    Statistiky v písmoznalectví ukázaly, že zhruba v polovině případů znalci stanovují kategorický závěr zkoumání. U více jak třetiny případů pak stanovují závěr v různém stupni pravděpodobnosti. Okolo deseti procent zkoumaných případů nelze objektivně rozhodnout. Jednotlivé stupně pravděpodobnosti (velká, střední a nízká pravděpodobnost) mají vyjádřit míru přesnosti stanoveného závěru.

    Písmoznalci se často setkávají s požadavkem vyjádřit stupeň pravděpodobnosti v procentech, např. aby uvedli na kolik procent je sporný podpis pravým podpisem. Takové stanovení písmoznaleckých závěrů není možné, protože písmoznalectví není matematická disciplína, nevyužívá matematické ani statistické postupy. Písmoznalecké závěry nelze převádět ani vyjadřovat v procentech.

    Druhým úskalím pro interpretaci písmoznaleckých závěrů je logika. Opět je nutné zdůraznit, že písmoznalectví nepracuje s matematikou, proto ani závěry není možné vyjadřovat podle matematické logiky. Vysvětlovat si pravděpodobností závěr tak, že na "chybějící" část pravděpodobnosti připadá opačný výsledek zkoumání, není možné.

 

 

Kontakt

Mgr. Helena Hornychová Sídlo a doručovací adresa:
K Vořechu 1510
295 01 Mnichovo Hradiště
(okres Mladá Boleslav)

Druhá kancelář
(určena primárně pro státní správu, příp. po domluvě):
Evropská 662/97
160 00 Praha 6 - Vokovice
+420 739 001 107 HelenaHornychova@seznam.cz